Tajný výlet

11.07.2011 22:36

Letošní tajný výlet byl nejen v plánu, ale dokonce se i uskutečnil! Vcelku rychle byl vymyšlen cíl, přihlásilo se dost účastníků, tak nezbývalo, než doufat v pěkné počasí.

Sice v noci lilo jako z konve a hromy střídaly blesky,ale v nedělní ráno vykouklo na obloze sluníčko a zůstalo tam po celou dobu výletu. Na start, který byl na Slavném, se účastníci dopravovali různě, někdo autobusem, na kole, autem i pěšky. Sešlo se nás 29 – 22 dospělých a 7 dětí. Role „horského vůdce“ se ujal jeden z našich členů, znalec terénu.Pravdou je, že část osazenstva za ním šla jak tupé ovce, netušíc, kde se v té které chvíli nachází. J A tak jsme se různými cestičkami dostali na Slavenskou vyhlídku, ke Kamenné bráně (zde se 2 odvážlivci vyšplhali až na ni, ze zdola sledováni téměř omdlévající dámskou částí výpravy), sešplhali jsme k Jitřence a uzoučkou stezičkou jsme se dál klouzali k cíli. Po 2,5 hodinách jsme konečně došli k nově upravené Chatě pod Korunou.Tam nás měla čekat už grilovaná kuřátka.Čekala,ale než nám mohla přistát na talíři,museli jsme si počkat ještě i my.Čas jsme si krátili různě, povídáním, děti hrami a taky jsme se zaujetím sledovali,jaké zvyky při stavbě stanů a přípravě tábora mají občané jiných států.Velmi zajímavé!

Po kuřatech jsme si mohli dát i zákusek a kávu, neodolali jsme. Mezitím děti pilně vytvářely kolem stromu z okolních přírodnin zajímavou „krajinu“, výtvor se jim moc povedl! Kolem 16.h jsme zaveleli k návratu. Náš osvědčený horský vůdce se uvolil zahrát si s dětmi (a námi) na šipkovanou. Šipky byly velmi rafinovaně vytvářené, místy mátly a zaváděly úplně jinam. Došlo dokonce i na dotazy k protijdoucím turistům: „osobo, nešly tudy děti?“.  Ale i přesto jsme se v potu tváře doškrábali k cíli – opět na Slavný. Jaké bylo ovšem zděšení (především přítomných pánů), že připravované občerstvení, které se mělo chladit v lednici, někdo zcizil a navrátit ho hodlal jedině za výkupné! Že nemáme taky děti nikoho tolik netrápilo, ale basu piv hledali všichni velmi intenzivně. A našli! Nakonec byly objeveny i děti, které si mezitím užívaly zaslouženého občerstvení u Marušky.  Po parném dni to chtělo koupel a tak pánové svlékli své propocené svršky a jen ve spodním prádle se vrhli do bazénu. Na smutně a žádostivě hledící děti se nedalo koukat a tak po chvilce v bazénu dováděli všichni. Jak velcí, tak malí! To bylo radosti.

Výlet se zdařil ke spokojenosti všech a už se těšíme na další akci, pravidelné čtvrteční souboje v pétanque. 

—————

Zpět


 Tajný výlet

Letošní tajný výlet byl nejen v plánu, ale dokonce se i uskutečnil! Vcelku rychle byl vymyšlen cíl, přihlásilo se dost účastníků, tak nezbývalo, než doufat v pěkné počasí.

Sice v noci lilo jako z konve a hromy střídaly blesky,ale v nedělní ráno vykouklo na obloze sluníčko a zůstalo tam po celou dobu výletu. Na start, který byl na Slavném, se účastníci dopravovali různě, někdo autobusem, na kole, autem i pěšky. Sešlo se nás 29 – 22 dospělých a 7 dětí. Role „horského vůdce“ se ujal jeden z našich členů, znalec terénu.Pravdou je, že část osazenstva za ním šla jak tupé ovce, netušíc, kde se v té které chvíli nachází. J A tak jsme se různými cestičkami dostali na Slavenskou vyhlídku, ke Kamenné bráně (zde se 2 odvážlivci vyšplhali až na ni, ze zdola sledováni téměř omdlévající dámskou částí výpravy), sešplhali jsme k Jitřence a uzoučkou stezičkou jsme se dál klouzali k cíli. Po 2,5 hodinách jsme konečně došli k nově upravené Chatě pod Korunou.Tam nás měla čekat už grilovaná kuřátka.Čekala,ale než nám mohla přistát na talíři,museli jsme si počkat ještě i my.Čas jsme si krátili různě, povídáním, děti hrami a taky jsme se zaujetím sledovali,jaké zvyky při stavbě stanů a přípravě tábora mají občané jiných států.Velmi zajímavé!

Po kuřatech jsme si mohli dát i zákusek a kávu, neodolali jsme. Mezitím děti pilně vytvářely kolem stromu z okolních přírodnin zajímavou „krajinu“, výtvor se jim moc povedl! Kolem 16.h jsme zaveleli k návratu. Náš osvědčený horský vůdce se uvolil zahrát si s dětmi (a námi) na šipkovanou. Šipky byly velmi rafinovaně vytvářené, místy mátly a zaváděly úplně jinam. Došlo dokonce i na dotazy k protijdoucím turistům: „osobo, nešly tudy děti?“.  Ale i přesto jsme se v potu tváře doškrábali k cíli – opět na Slavný. Jaké bylo ovšem zděšení (především přítomných pánů), že připravované občerstvení, které se mělo chladit v lednici, někdo zcizil a navrátit ho hodlal jedině za výkupné! Že nemáme taky děti nikoho tolik netrápilo, ale basu piv hledali všichni velmi intenzivně. A našli! Nakonec byly objeveny i děti, které si mezitím užívaly zaslouženého občerstvení u Marušky.  Po parném dni to chtělo koupel a tak pánové svlékli své propocené svršky a jen ve spodním prádle se vrhli do bazénu. Na smutně a žádostivě hledící děti se nedalo koukat a tak po chvilce v bazénu dováděli všichni. Jak velcí, tak malí! To bylo radosti.

Výlet se zdařil ke spokojenosti všech a už se těšíme na další akci, pravidelné čtvrteční souboje v pétanque.

Jitka I.

 P.S.: Foto bohužel později.