Scénka "Večerníčky" v Zábrodí 2014

Po roce nás opět pozvala obec Zábrodí. Na akci na oslavu svátku matek i MDŽ dne 11. 4. 2014 předvedla SPONA scénku "Co se večerníčkách nebylo". 
Před námi zahrály místní děti na různé hudební nástroje a firma Eda učila ženy vázat mašle ke kytkám a balit dárečky. 

 


Silvestr 2012 v Suchém Dole

Po dlouhé odmlce aktualizuju tyto stránky. Doufám, že se pobavíte stejně tak, jako jsme se na Silvestra pobavili  my.

Během tohoto večera proběhli tři vystoupení a všichni jsme se divili, že už je "půlnoc".

Zatím jsou veřejně přístupné fotografie ze dvou skvělých představení loutkařské skupiny "Marná snaha".

Foto z vlastního ztvárnění televizních večerníčků, které připravili členouvé Spony uveřejníme později, po dalším vystoupení, které bude v průběhu února 2013.

Foto "Marná snaha"

"Co ve večerníčku nebylo"

Dne 24. 2. 2013 uvedlo Občanské sdružení SPONA v Suchém Dole  divadelní představení
"Co ve večerníčku nebylo".  Foto si můžete prohlédnout zde.
Obrázky z tohoto vystoupení na silvestra 2012 jsou tady.
A ještě foto ze zkoušky.

 

Spona navštívila na den matek Martímkovice a předvedla scénku

"Ze školních škamen"

Před scénkou měli krátký pořad děti z mateřské a základní školy v Martínkovicích. Foto zde.

Reportáž z vystoupení si můžete prohlédnout v této fotogalerii. 


 

Silvestrovské podvečerní posezení

Spolek nadšenců předvedl na

Silvestrovském podvečerním posezení scénku,

v níž jsme se vrátili do školních let.

Jak jsme se bavili si můžete prohlédnout v této reportáži.

 


Ve vlastní kolektivní režii jsme nacvičili několik scének na různá témata:

Trable pana továrníka Kozla se točí kolem výběru té nejlepší sekretářky pro zavedený pivovar.

Sněhurka a sedm trpaslíků vychází z klasické pohádky. V našem pojetí však zahrnuje plno netradičních prvků a situací.

Poupata - Tato krásná spartakiádní skladba z 80. let ožila v podání našich členů a získala zcela nový rozměr.

Plnotučný Bill – Letošní program na posezení, nejen pro seniory, jsme měli vymyšlený už hodně dlouho dopředu,ale stále zůstávalo jen u nápadu.Čas kvapem ubíhal a najednou už jsme měli daný pevný termín a nápad zůstával stále jen v našich hlavách.Takže jsme museli přistoupit urychleně od slov k činům.Nejdřív se rozdělily role, to šlo vcelku hladce,třebaže někteří účinkující se o svém hostování v připravované hře dozvěděli až téměř před premiérou.

Tvrdým oříškem byl scénář. Původní, hodně zkrácená a upravená, verze Limonádového Joe vzala vzápětí za své, když se po shlédnutí originálu filmu většina herců tak zakousla do svých budoucích rolí, že některé pasáže textů bránila zuby nehty. Nakonec se přece jen podařilo dát dohromady částečně přetvořenou a zkrácenou úpravu, nazvanou Plnotučný Bill. Už z názvu mělo být patrné, že hlavní hrdina nepropaguje Kolalokovu limonádu, ale nápoj naší vsi přece jen bližší, a to mléko. V této hře se poprvé soubor rozdělil a zkoušelo se odděleně. Část herecká zvlášť a část taneční také, kdy postupně vznikly na původní melodie 2 tance, podle slov tanečnic, jeden horší – těžší než druhý.Premiera se blížila, nervozita stoupala, horečně se pracovalo na úpravách kostýmů, které hlavně pro tanečnice byly docela pracné, ale výsledek stál za to. Sukně byly původně jen pruhy bílé látky, které bylo potřeba obarvit a sešít, na rukavice se pružné látky sháněly velmi obtížně. Doplňky se dolaďovaly na poslední chvíli. Pánové se vyžívali v nákupu a testování zbraní. Některé byly tak kvalitní, že se nedožily málem ani premiéry, o střelivu ani nemluvě. Při nákupu „boa“se prodávající podivoval, jak velký vánoční stromeček budeme mít, když potřebujeme tolik řetězů a kapitola sama pro sebe bylo obstarávání apartního červeného prádélka. Tady je potřeba vyzdvihnout snahu jednoho nejmenovaného člena souboru, který neváhal dát všanc svou pověst a hrdinně obcházel obchody našich vietnamských spoluobčanů a vybíral. Jak jste mohli vidět, tak úspěšně. Ještě že se pro hlavní hrdiny podařilo šaty získat téměř bezpracně. Poslední týden soubor zkoušel dvakrát v týdnu, ještě o generálce nebyly připravené kulisy, herci své texty chvílemi lovili různě ze vzduchu a hlavně z nápovědy a tanečnice občas tančily každá něco jiného. Ale protože už od dob prvních přehlídek se traduje, že čím horší generálka, tím optimističtěji dopadne premiéra, tak všichni doufali, že toto pravidlo bude platné i nyní.V den premiéry všechno běželo jak po drátkách, kulisy byly výborné, rekvizity připravené, herci dorazili všichni. Horkou chvilku nám připravila technika, kdy nahrané písničky přehrávač odmítal pouštět v potřebném stavu, občas se zasekl. Závada se naštěstí podařila odstranit (jak jsme zjistili v průběhu hry, tak ne zcela) a tak jsme mohli začít…Jak se nám tentokrát dařilo, mohli hlavně posoudit diváci. Občas se některý z účinkujících zapomněl v zákulisí nebo naopak přišel dřív, někomu vypadlo sem tam slovíčko a tanečnice mohly být méně soustředěné na nacvičené kroky a více „rozjásané“. Ale snad nám drobné nedostatky odpustíte, protože jsme se snažili pobavit nejen sebe, ale hlavně diváky.

fotogalerie.